इच्छायामथवा ज्ञाने जाते चित्तं निवेशयेत् ।
आत्मबुद्ध्यानन्यचेतास्ततस्तत्त्वार्थदर्शनम् ॥१३३॥
icchāyām athavā jñāne jāte cittaṃ niveśayet |
ātmabuddhyānanyacetās tatas tattvārthadarśanam
anuṣṭubh
ஆசை எழும்போதோ அறிவு எழும்போதோ, 'இதுவே ஆத்மா' என்னும் உணர்வுடன், வேறெதிலும் சிந்தனை செல்லாதவனாக, அதன் மீது சித்தத்தை செலுத்த வேண்டும். அதனால் தத்துவத்தின் பொருளைக் காண்பது நிகழும்.