इति ते कथितं देवि पञ्चरत्नं महेशितुः ।
कवचं शृणु चार्वङ्गि जगन्मङ्गलनामकम् ।
पठनाद्धारणाद् यस्य ब्रह्मज्ञो जायते ध्रुवम् ॥६६॥
iti te kathitaṃ devi pañcaratnaṃ maheśituḥ |
kavacaṃ śṛṇu cārvaṅgi jaganmaṅgalanāmakam |
paṭhanāddhāraṇād yasya brahmajño jāyate dhruvam ||66||
હે દેવી, આમ મહેશનું 'પંચરત્ન' તને કહ્યું. હે ચારુ-અંગી, હવે 'જગન્મંગલ' નામનું કવચ સાંભળ—જેના પાઠથી કે ધારણથી (મનુષ્ય) નિશ્ચે બ્રહ્મજ્ઞ બને છે.