निराधारं मनः कृत्वा विकल्पान्न विकल्पयेत् ।
तदात्मपरमात्मत्वे भैरवो मृगलोचने ॥१४३॥
nirādhāraṃ manaḥ kṛtvā vikalpān na vikalpayet |
tadātmaparamātmatve bhairavo mṛgalocane
anuṣṭubh
శరీరమంతయు పరమ-సర్వాంతరయామి-రూపమై వ్యాపించుచు, ఆ సర్వాంతరయామి స్థితియందు లయించుచు, శివ-తాదాత్మ్యత పొందును.